patek 6.3. vodopady

Rano sme dobehli do banky vybrat a vyrazili na vodopady. Sou v narodnim parku asi 15km za mestem. Ja s kacou sme sly nejdriv na malou lodicku, ktera nas nejdriv vzala dzungli a pak nas dovezla primo pod mensi vodopady a pekne nas tam nechala osprchovat. Pak nas povozili perejema, ze dve mlady francouzky mely takovej sok, ze chtely vystupovat za jizdy. Vsichni sme byli uplne durch, ale za hodku sme byli zas suchy.Strasne se nam to libilo, ze sme si i koupily vídeo, co nas nataceli.

Pak sme dosly za ostatnima a sli se konecne podivat na ty slavny vodopady na rece Iguacu. Sou prej sirsi i vyssi nez Niagarsky a Viktoriiny. Ja teda videla jenom tyhle ale byly nadherny. Cumela sem na to s otevrenou pusou. Byli sme u nich strasne blizko a uz sme se skacou nedivily, proc nas tou lodickou nevzali az pod ty nejvetsi... to byl proud jak blazen. Kolem sou udelany cesticky dzungly, tak sme koukali na kyticky, zviratka a vodopady. No byl to raj. Bylo tak neskutecny vedro, ze sme ze sebe utirali jenom ty kapky potu, ktery lochtaly nebo padaly do oci. Jinak to totiz nemelo nejmensi smysl. Vsichni sme lepili a smrdeli, ale byli sme strasne spokojeny a nadseny. S kacou sme pak sly este do ptaciho parku na papousky a ruzny jiny potvory, takze sme na hostel dojely prijemne unaveny, obaleny prachem a potem.

Na hostelu sme natrefili na az moc pritulnyho brazilce jmenem Mário, tak sem se musela tlemit. Chudak mel proste smulu. Vecer sme vyrazili s klukama na pivko do karaoke baru a celej vecer poslouchali mistni kviceni