5.3. foz do iguacu

Cesta busem nebyla nic moc, pze bus nebyl zadnej velkej luxus. Ani deku nam nedali a ja mela chytre mikinu v baglu dole v buse. Zato sem ale poprve videla v brazilii hvezdy, takze kdyz vsichni kolem chrupkali, ja koukala na jizni kriz a snazila se nejak zorientovat, ale neslo to. To uz mam vyzkouseny z australie, ze kdyz clovek nezna hvezdy, tak se cejti hrozne ztracenej.

Do mestecka Foz do iguacu sme dojeli nekdy kolem 11 rano. David mel naky bydleni zarizeny pres net a my sli do hostelum, kterej sem objednala uz v sao paulu. Meli sme stesti, pze nam dali lepsi pokoj s vlastni sprchou za cenu horsiho. A ani jednoho svaba sem tam nevidela! Dali sme si sprchu a vyrazili se kouknout na nejvetsi vodni elektrarnu na svete – Itaipu, ktera je kousek za mestem. Kdyz ji staveli, tak museli nejdriv vykopat koryto, kudy odvedli reku Paraná a pak to koryto zás zasypat. Aby ale mohly ryby putovat nahoru a dolu po rece, tak jim vyvorili specialni kanal o par kilometru dal. Stavba byla desne rychla – za den postavili objem dvacetipatrovyho baraku. Parana je na hranicich brazilie a paraguaye, takze to bylo placeny ze dvou statu. I elektrina se rozdeluje fiftyfifty. Brazilii to staci na pokryti myslim 70% vsech energetickejch naroku a paraguay na 100% a to este prodava 43 z tech svejch 50% zpatky do brazilie pze pró to nema zadny vyuziti. Povozili nas tam asi hodinu busem a tlacili do nas naky propagandisticky kecy, jak sou vsichni tam uzasny.
Za to ze zatopili indianum vesnice jim postavili naky domecky a sou na sebe strasne hrdy. V ramci elektrarny je i naka mala univerzita, takze vlastne firma ovlada cely mesto a okoli. No trosku sem z toho byla rozpacita. Ale odvezli nas i na paraguayskou stranu, takze mam dalsi stat na seznam.

Pak sme sli na zaslouzenyho jidlo, pze sme uz silhali hlady. Mezitim se dostavil David s tou holkou co s ni bydlel a slo se na pivko. Slecna makala v nakym baru, kde mela hrat samba, tak sme se sli podivat. Ze samby se ale vyklubala naka mistni buranska hudba, tak sme se spis bavili na ucet vidlaku, ktery nemaj kam jinam v patek vecer jit... Tak to dopada, kdyz se sejdou prazaci uprostred dzungle.

Mesto je prej bezpecny, ale stejne nam bylo doporuceno jet v noci taxikem, tak sme se zás pekne prohli.